Zasedání Zemědělských výborů zemí V4 v Bratislavě

V pátek jsem společně s kolegy - poslancem Karlem Smetanou a senátorem Herbertem Paverou zastupovali Zemědělské výbory na společném jednání zemí V4 k plnění cílů Společné zemědělské politiky na období 2023-2027. S výsledkem se můžete seznámit v textu níže.


1. Úvahy o návrhu Evropské komise o používání přípravků na ochranu rostlin

Domníváme se, že legislativní návrh o používání chemických prostředků na ochranu rostlin, který Evropská komise navrhla jako součást strategie "od zemědělce ke spotřebiteli", významně ovlivní produkční potenciál zemědělského sektoru v zemích V4. Stavíme se proti paušálnímu 50% omezení používání pesticidů a ostatních chemických přípravků na ochranu rostlin ze současné spotřeby jednotlivých členských států, které navrhuje Evropská komise.  Domníváme se, že to povede k narušení konkurenceschopnosti našich zemědělských podniků na úkor starých členských států EU a riziku dovozu nekvalitních potravin ze třetích zemí. Zdůrazňujeme, že cíle navržené ve strategii „od zemědělce ke spotřebiteli“ jsou cíle pro EU jako celek, a jako takové získaly podporu od Rady (v jejích závěrech) a Evropského parlamentu. Zdůrazňujeme dále, že členské státy a Evropský parlament od samého počátku požadovaly předložení analýzy dopadů celé strategie. Požadujeme, aby Evropská komise: -          stanovila jednotná pravidla pro aplikaci pesticidů a chemických přípravků na ochranu rostlin v přepočtu na hektar zemědělské plochy či jednotku produkce pro všechny členské státy; -          vypracovala a předložila takový přístup, který zohlední dosavadní pokrok, různé startovací pozice a rozdílnosti v agroklimatických podmínkách jednotlivých členských států. Dokončila analýzu dopadů omezení používání prostředků na ochranu rostlin, která zohlední současné podmínky ovlivněné pandemií a válkou na Ukrajině, a vypracovala analýzu dopadů navrhovaného zákazu používání přípravků na ochranu rostlin v citlivých oblastech, jak jsou definovány v návrhu nařízení o udržitelném používání přípravků na ochranu rostlin. V této souvislosti se domníváme, že by Komise měla přezkoumat definici citlivých oblastí a možnost omezení používání přípravků na ochranu rostlin v těchto oblastech. -          při vyřazování přípravků na ochranu rostlin poskytla finanční podporu na výzkum a zajištění dostupnosti efektivních plnohodnotných alternativ; -          v souvislosti se snižováním energetické náročnosti více podpořila investice do obnovitelných zdrojů energie (energie z biomasy, solární energie, větrná energie, vodní energie a geotermální energie), které mohou zemědělské podniky využívat pro vlastní potřebu.

2. Voda základním zdrojem života a strategickou surovinou, půda neobnovitelným přírodním zdrojem

Voda je základem života a nezbytnou součástí zemědělské a potravinářské produkce. Jsme toho názoru, že voda jako základní surovina by měla být v rozpočtech SZP prioritou z hlediska budoucnosti a udržitelnosti zemědělské politiky. Považujeme za zásadní zavést na úrovni EU opatření na podporu zvýšení schopnosti půdy zadržovat vodu a zavedení integrovaného hospodaření s dešťovou vodou, aby se zabránilo negativním dopadům změny klimatu.   Půda je neobnovitelný přírodní zdroj. Nemůžeme ji vyrobit, můžeme ji pouze chránit a dlouhodobě udržovat její produkční vlastnosti. Vyzýváme Evropskou komisi, aby monitorovala  výdaje na ekorežimy zacílené na dlouhodobou udržitelnost a produkční schopnost zemědělské půdy se zaměřením na stabilitu obsahu organického uhlíku v půdě a optimalizaci pH.

 

 

3. Potravinové zabezpečení a epizootologická situace

Kromě produkce základních surovin by se potravinové zabezpečení členských států EU mělo jednoznačně orientovat i na stabilitu specializované rostlinné a živočišné produkce. Pokud jde o stabilitu živočišné produkce, vyzýváme Evropskou komisi, aby vytvořila dostatečné finanční a technické kapacity pro vývoj a výzkum očkování proti africkému moru prasat (AMO) a ptačí chřipce (HPAI) a pro důslednou prevenci a  eradikaci nebezpečných nákaz a zoonóz (nákaz přenosných ze zvířat na člověka).  Vyzýváme rovněž k úpravě systému včasného varování tak, aby zahrnoval povinnost hlásit výskyt závažných zoonóz, jakož i chorob a škůdců zvířat a rostlin, a to za účelem prevence a ochrany před negativními dopady nejen na zemědělství, ale i na člověka.   Doporučujeme vypracovat minimální standardy kvality pro potraviny dovážené do EU ze třetích zemí v zájmu rovných podmínek a větší ochrany spotřebitele.